Te Mata Peak a Vodopady Maraetotara

Vetsina nasich spolubydlicich dnes mela day off a trochu se oteplilo, takze skoda sedet ve Shnilym jablku. Katie nas nalozila do sveho auta, ktere trpi zahadnymi poruchami a vyrazily jsme za North Havelock na perfektni vyhlidku Te Mata Peak (zboznuju domorode nazvy), odkud je skvely vyhled na Hastings a cele okoli vcetne more a zasnezenych horskych vrcholku. O vikendu je to caste misto pro pikniky, ale v patek po poledni tam nebyla ani noha.

Pote jsme pokracovaly k vodopadu Maraetotara, kde uz zevlovalo dalsich par tvari z hostelu a do muzea-vyrobny medu Arataki Honey, kde jsme ochutnavali medy z ruznych rostlin a predevsim se prevlekli do kostymu vcel.

A zitra snad vylet k mori.

Lazne, pub aneb ctrnact dni na dne zemekoule

Jako spravne nezamestnane jsme si dnes vyrazily do hospody. Spolubydlici Katie a Alistair pracuji na vinici s nekolika Cechy, takze jsme se pridruzily. Bylo to kratke, ale mile. Dokonce jsme dostali asi dva litry piva on the house, neuveritelne. Ted sedime v zasedacce (spolecenske mistnosti) a snazime se premluvit Malfoye, aby zahrala neco na kytaru. Zda se, ze to neklapne.

Jinak vcerejsi Ocean Spa v Napier byly naprosto luxusni zalezitosti. Dva venkovni bazeny s horkou vodou, sauna, para a samozrejme i bazeny se studenou vodou, ale ty se daly vyuzit jen po saune (uaaa, fakt jsem do te ledovky po saune vlezla a my odvazlivci bychom se dali spocitat na prstech). Vyhrivali jsme se v horkem bazene, venkovni teplota nebyla ani deset stupnu, vsude kolem stoupajici para a do toho prselo, coz naprosto nevadilo. Nechapu, proc jsem tolik let nezasla do sauny. Priste musime rozhodne vyrazit zase. Malou nevyhodou bylo jen to, ze po tom teplotnim soku mi podivne otekly ocni koutky, vypadala jsem jako avatar. Zdokumentovane to je, ovsem publikovatelne uz nikoliv.

Po vikendu bychom se mely prestehovat do pokoje s primotopem. Jejejejej!

Na Zelande je vsechno kiwi

Dnes se opet neudalo nic zasadniho. Tedy krome toho, ze jsme si konecne otevrely ucet a to u Kiwi Bank. Na Zelande je totiz vsechno kiwi, nebo s kiwim. Ucet jsme si otevrely az ted proto, ze nas prvni den zmystifikovala jista natvrdla ci proti backpaperum zaujata urednice. Tvrdila, ze ucet nam muze otevrit, jen kdyz mame IRD cislo. Blbost. To sice stale nemame, uredni siml jeste nezarehtal, ale ucet lze otevrit i tak. Kiwi Bank svym vzhledem a hesly napadne pripomina Air Bank, ale nechci sahat Kellnerovi do svedomi.

Za chvili vyrazime s par lidmi z hostelu do lazni v Napier. Melo by jit o venkovni termaly a saunu, coz neni moc prakticke, protoze pocasi se proti vcerejsku zase zkazilo a vypada to, ze kazdou chvili zacne chcat. Vetsi zima nez v hostelu tam vsak urcite nebude.

Konec na svestkach

S Mary a Kim jsme konecne dorazily praci pro Wima. Svestky jsou naroubovane jak nikdy. Slo to samo. Po nekolika dnech bylo perfektni azuro, na slunicku dokonce na tilko. Pokud nenajdeme nic lepsiho (a zda se, ze ne, protoze vokurkove sezone neni zdaleka konec), s Winem a Gordonem se znovu setkame na konci zari pri praci na jablonich. S Winem tedy mozna drive, pac nas pozval na vikend k sobe na zahumenek, kde uz jsme stehovaly. Tentokrat bychom sazely stromky. Musi byt ale hezky, coz byt nema.

Zebra sla dnes po delsi dobe behat a to dokonce sama. Nafotila dalsi serii luxusnich verand (kdyby to nekdo nevedel, Zebra ma uchylku na domy s verandami) a brzy sem na blog nahaze nejlepsi ulovky. Malfoy je uz druhy den churavy a Mary se tez neciti dobre (podle jejich slov tedy pry jen rano a vecer). Zebra se zatim drzi, uvidime, jak dlouho vydrzi.

Win, rosnicky a modlitebny

Win nam dnes opet zrusil sichtu, protoze rosnicky predpovidaly dest. Novozelandsti vestci pocasi jsou pry velmi presni a malokdy se pletou, coz musime potvrdit, po obede se opravdu prihnalo nekolik prehanek.

S Mary jsme vyrazily na vypravu za levnou zeleninou, dosly jsme az skoro do vedlejsiho mestecka Havelock North, ale vyplatilo se - ziskaly jsme brokolici za dolar a dalsi vyhodne dobroty.

Dalsi prace stale v nedohlednu, zrejme se budeme muset zacit modlit. Jesteze tady v Hastings mame na vyber hned z nekolika modliteben. Je treba jen zjistit, ktera ze sekt nabizi nejvyssi procento uspesnosti...

Den otcu

1. zari se na Zelande slavi Den otcu, takze Miirku, vsechno nejlepsi a doufam, zes ho oslavil praci:-)

Dobre bydlo

Nedele bude zrejme stejne lina jako sobota. Vcera jsme trochu zaparily se spolubydlicimi, takze jsme s konecnou platnosti odparaly nalepku suchoprdu chodicich spat v 9 vecer. Party se vcelku podarila. Jedna velka boule, serie uchazejicicj fotek, nejaka zahozena predsevzeti a spoustu prazdnych lahvi Tui. Proste klasika.

Objevila se poptavka ohledne naseho bydleni, takze pridavam par fotek...