Moje prvni kari

Chtela jsem dnes varit bramborovou kasi a karbanatky, ovsem brambory se servirovaly vcera i predevcirem, takze jsem musela pohotove zmenit menu. Moje chutove bunky rekly dalsim bramboram jasne ne a ostatni spoluhodovnici to jiste take uvitali.

Svoje prvni kari jsem ponekud prepalila (ne na muj vkus), coz Francouz Adrian a Nemka Pia moc nedavali, ale zbytek byl nadsen, coz me samozrejme velmi potesilo. A pritom jsem jako obvykle rozvarila ryzi a kari bylo moc tekute, ale na mou malickost a na prvni pokus solidni prace. Poprve jsem pouzivala suroviny typu kokosove mleko a koriandr. Musim si to nekdy zopakovat.

Pocasi je od vcera mizerne, zatazeno, prehanky a zima (takova zima, ze jsme vcera videli Saru poprve v dzinach), takze na volne dny na plazi neni ani pomysleni. Mrzute. Tento tristni stav ma navic trvat i cely vikend a zacatek pristiho tydne, coz je jeste mrzutejsi.

Drby

Dave konecne dostal rozum a s Morgan se rozesli. To je dobra zprava pro Dava, ovsem ne pro Columbus. Ano, Morgan se nastehovala k nam. Uz po dvou minutach v mistnosti zacala presouvat jednu z paland (takze Anglicanka ted uz nikdy nevynda svoji krosnu, kterou mela na druhe strane), asi hodinu cistila a dezinfikovala svuj suplik a dalsi dve prebirala sve veci v krabicich (ma specialni krabici na spodni pradlo, na boty, na tricka, ...). Myslim, ze ma obscedantne-kompulzivni poruchu, nebo minimalne nabeh na ni. Bude to legrace. Zadny ctyrluzak bohuzel volny neni a ja musim zustat v praci aspon do konce unora, abych si pak mohla dovolit bezstarostne vyletovani po Jizaku. Jak by rekla ma byvala kolegyne Lenka Fojtikova: moje nervy.

4 days off

Zitra je zase pitomy statni svatek. Waitangi Day. Neco jako 28. rijen u nas. Nemohl byt v momente, kdy jsem nemela praci, musi byt samozrejme ted! A nestaci jeden den, mame volno az do pondeli. Ne ze by mi vadilo nic nedelat, ale v teto situaci je to ponekud neuzitecne.

Teplicko

Jablka pokracuji. Posledni dva dny slunce pere od rana do vecera, takze jedeme v pracovnim rezimu 'Bikiny', coz znamena, ze trhame v kratasech a hornim dilu plavek (v Mandeepove merunkove kongregaci nepredstavitelne) a i tak z nas pres vrstvu belouse leje jak o zavod. Jesteze mame hodinovku a nemusime se honit. A to zdaleka neni tropickych 30°C, dnes bylo udajne asi 26°C a na zitrek hlasi 28°C. Na dne zemekoule to ale staci, slunce opravdu smazi, mate pocit, ze je mnohem bliz nez normalne. Nenamazat se belousem znamena spalit se do dvaceti minut.

Jak se mi v poslednich mesicich darilo samo sebou hubnout, ted stejne tak kvalitne zase tloustnu. Myslim, ze to zpusobuji pozdni mezinarodni vecere (dnes zapecene brambory a la Holandsko, zase jdu spat prezrana) a nova zaliba v susenkach s kousky cokolady. Takze bych mela obnovit behani, uz asi ctrnact dni si uspesne namlouvam, ze to necham na zitra. Uvidim zitra, ale spis si pred veceri opet dachnu.

Priklady zmetku

V prilozene dokumentaci si muzete prohlednout, jaka jablka v zadnem pripade nesmi zustat na stromech.

Ranni ptace dal doskace, vic toho sezere a driv umre

Vcera vecer tesne pred usnutim me divky z jablecneho teamu prekvapily genialnim napadem pracovat uz od sesti. Ok, vsechny souhlasily, nezbyvalo nez se vetsinovemu demokratickemu hlasovani prizpusobit. Rozhodnuti jsem prijala naoko klidne, ale byla jsem vztekla uz od momentu, kdy jsem usinala a dalo se predpokladat, ze za tak kratkou dobu se z toho nevyspim. Spanek opravdu nezabral a ja byla vztekla i rano. Trochu to rozehnala snidanova vajicka, ale nijak vyrazne.

Do sadu jsme opravdu dorazily v sest. Slunce bylo vylezle zhruba deset minut, takze cervanky vypadaly celkem pekne, ovsem po celem sadu smrdely kravince, coz romantiku trochu kazilo. Zadny z predaku farmy tak casne samozrejme nepracoval, takze nemelo absolutne zadny smysl zacinat poctive na cas. Divkam bohuzel svedomi nedalo a vydrzely v aute pouze dvacet minut. Francouzka a Nemka, dobre, u tech bych to pochopila, ale Ruska?! Mezitim se desetkrat zopakovalo, ze je zima. V sest rano vec nevidana! Smoula Mrzout byl ve srovnani se mnou dobrak od kosti. Cerstvy vzduch me nastesti vylecil a mrzoutska nalada se brzy vytratila.

Kvuli hicu jsme skoncily uz ve tri, takze zbylo dost casu na relax a teseni se na italskou veceri. Pasta rules.

Lina nedele

Pokracujeme v tradici mezinarodnich veceri. Po ctvrtecnim francouzskem hovezim na houbach, moji vcerejsi cmunde, dnes navazala Pia zeleninovou polevkou se speclemi.

V Columbovi jsme momentalne ve ctyrech, coz je fajn. Sara zbehla do ctyrluzaku, takze zustava Pia, ja, Korejka Kumi a Anglicanka Mary, kterou jsem neslysela promluvit od te doby, co se predstavila. Uvidim, koho dalsiho nam sem Frank nasadi.