Akaroa

Vcera vecer jsme se s Hernanem, Federicem a Caro a rozhodli podniknout vylet do cca osmdesat kilometru vzdaleneho mestecka Akaroa. Pocasi jsme se hrdinsky rozhodli neresit. Pridala se jeste Tamara se svym pritelem, takze na me byla prevaha hned peti Argentincu.

Akaroa lezi na poloostrove Banks (ktery objevil James Cook a mylne ho povazoval za ostrov) a je to prijemne mestecko, ktere zije predevsim z turismu. Obchody s tretkami, restaurace, delfinni safari... Puvodne ho chteli osidlit Francouzi a vytvorit tam francouzskou velrybarskou kolonii. To se jim vsak nepovedlo, protoze Britove byli rychlejsi. Akaroa vsak neda na sve galske koreny dopustit, je to zrejme dobry trademark.

Cestou jsme bohuzel videli celkem hovno, hned za Christchurch se rozprselo. Stridave jsme stoupali a klesali po uzke silnici s vyhledy na typicka zelena zelandska udoli. Akaroa se krci v malebnem prirodnim pristavu, more tu pusobi spis dojmem jezera.

Prosli jsme se kolem pristavu, vyplasili hejno racku, kteri nam nad hlavami krouzili presne jak Ptaci od Hitchcocka (vzpomneli jsme si na ne s Hernanem ve stejny okamzik, oba povazujeme 'Six Feet Under' za nas nejoblibenejsi serial), pohrdli fish and chips (udajne nejvyhlasenejsiho na Novem Zelande) a nechali se vyfotit parem turistu, kteri nam samozrejme takrka usekli nohy.

Zazracnou podivanou sliboval Giant's House, ovsem na miste jsme zjistili, ze zahrada zavira ve ctyri odpoledne. Dorazili jsme za dve minuty ctyri a uz jsme se samozrejme nedobouchali. Nejak zvlast nas to vsak nemrzelo. Zvenku misto vypadalo jako nepovedena parodie na park Guell v Barcelone a ke vsemu za dvacet dolaru.

Nevyhnula jsem se navsteve mistniho muzea. Pusobilo ponekud vykradenym dojmem. Fotky maorskych nacelniku, povidani o velrybarich, tri krajinky mistnich maliru z konce 19. stoleti, historicke artefakty typu stare derovacky na papir a dokonce cely priserne nudny zastaraly film o Akaore a poloostrove Banks. Latinos se ho bohuzel rozhodli zhlednout cely, tak mi nezbylo nez tlouct chvili spacky.

I pres neprijemne povetrnostni podminky slo o fajn vylet, ktery jsme zakoncili obzerstvim ve fastfoodu, kde jsme vsichni zacali zurive vyplnovat padesatistrankovy dotaznik, abychom dostali hranolky zdarma.