Cesta do Hastings byla trochu anabaze. Z Aucklandu do Rotoruy vse probihalo hladce, ovsem prave v Rotorure nas cekal kratsi stopover. Obcerstvily jsme se tedy v kavarne, kde po stole skakaly vrabcaci a nasledne se dozvedely, ze nas autobus je porouchany a mame vyckat. Zhruba po hodine a pul byla zavada na motoru opravena a mohlo se jet. Ridic pres mikrofon komunikoval s osazenstvem autobusu, jako by to byli stari znami. Podobne vykecavaci jsou vsichni kiwi ridici. Nasledne nas opustil, protoze ridil pres cas a vystridala ho hubena cernoska. V mikrofonu jsem nejdriv nepoznala rozdil. Zdalo se, ze cesta do Hastings uz probehne bez zadrhelu. Pak jsme ovsem opustili predposledni zastavku v Napiere a autobusu zhasla svetla. Ritili jsme se tmou bez svetel, predjizdejici auta vystrazne blikala a nase ridicka si zrejme myslela, ze na nas vyzraje a my nic nepozname. To vsak nepocitala s dvemi holkami (obe ranarky raperskeho vzezreni, kterym jsem rozumela jen nadavky) a ktere se do ridicky pustily tak, ze se musela bat, aby ji nezlyncovaly. Takze nas cekal dalsi stopover, kdy sedm statecnych cestujicich v zime netrpelive vyhlizelo nahradni autobus. Situace byla spise usmevna nez dramaticka, raperky vysilovaly, ridicka nechapala a koordinator dekoval za nasi trpelivost. Jesteze jsme se mohly zahrat vynikajici slivovici od Adama. Pokud chcete zazit trochu adrenalinu, Nakedbus muzu vrele doporucit.
Trochu jsme se baly, ze zabookovana mista v nasem hostelu zabere nekdo jiny, ovsem zhulenci v Rotten Apple nezklamali a mista podrzeli. Pristich ctrnact dni to tedy vypada na pokoj "Vespuci".
Tak se mejte, zrejme nas ceka druzba.
Žádné komentáře:
Okomentovat