Hi. Na dnesek jsme dostaly nabidku na zajimavou akci. Pan Win je puvodem Nemec, ktery zije na Zelande uz skoro padesat let, ma malou plantaz, tri syny a skotskou chot a sefka naseho hostelu Helen mu obcas dohazuje brigadniky. Velmi rad si jednou za cas pohovori nemecky, a proto mu v hostelu padla do oka Mary. Nabidl ji vylet a obed vymenou za praci u nej na zahumence vzdalene asi sedesat kilometru od Hastings. Dalsi vyletnici-brigadnici nastesti odpadli, a tak zbylo misto pro me a Jancu. Trochu jsme se baly, ze z nas Win za trochu zvance sedre kuzi, ale z hard work se nakonec vyklubalo jen stehovani gauce, stolu a dalsiho prislusenstvi. Na to clovek ani nemusel byt Fiba.
Na oplatku za tuto drobnou vypomoc jsme bohate posnidaly, daly si kavu a poobedvaly luxusniho jelena. Navic nas Win vyvezl svym vozem a ukazal nam okolni panoramata. Zelene pahorky, vzdalene pohori pokryte snehem, hluboky kanon zarostly divokou busi, kde se nechaji najit dinosauri kosti, vsudypritomna stada ovci (nikdy jsem jich vic pohromade nevidela), vinice a ovocne sady. Pastva pro ovce, pastva pro oci. Nadhera. Na zpatecni ceste nas Win vzal ke svemu synovi (sympatak), ktery ma vinici se sklipky a krom jineho take organizuje degustace. Okostovaly jsme tedy par novozelandskych odrud a nektere nebyly vubec spatne. Do hostelu jsme se vratily s lehkou hladinkou a s jakyms takyms prislibem prace. Na praci je spatne obdobi, ale Wina potesilo, ze nepatrime mezi dvacetilete party people a pokud bude shanet brigadniky, zda se, ze bychom mohly byt na seznamu, coz je parada. Zitra s nim navic mame sraz znovu, zaveze nas na mistni farmarske trhy.
Momentalne sedime v "obyvaku" a bavime se s nekterymi jablecnaky. Jedou dnes vecer do sousedniho Napiere zaparit. Ucast jsme zodpovedne odmitly s tim, ze jsme bez prace a nemuzeme hned na zacatku marnotratne vyhazovat z kopytka.
trošku jsem se o vás bála, ale nakonec to vypadá že Win je fajnový člověk takže uff.. úžasného jelena, Janička říkala že byl hroznej ale hlady neviděla tak to šlo :_D
OdpovědětVymazat