Dnes rano jsme drobet bloudili a do hruskoveho sadu blizko Fernhill dorazili s pulhodinovym zpozdenim. Holt jsem nenavigovala ja. Hrusky byly o dost prijemnejsi nez jablka. Zejmena proto, ze hruskove biny jsou o poznani mensi a kdyz do nich vysypete svoji nusi, nemate pocit, ze ovoce mizi v krateru. Stromy se navic nepodobaly dzungli jako u jablek a byly mensiho vzrustu, takze stacily mensi zebriky, se kterymi se snadneji manipuluje. Nas cesko-chilsky team byl dokonce o trochu rychlejsi nez Dave s Lissie, takze drobny uspech.
Jen supervizorka Tessa nas neustale mystifikovala svymi matoucimi pokyny, kdyz nam napriklad vytkla, ze trhame prilis velke ovoce, coz jsme nepochopili zejmena proto, ze jsme stromy opet nebrali nacisto, ale vybirali opet pouze hrusky s danymi parametry a velikost rozhodovala. Male hrusky se musely nechat povyrust. Jako obvykle jsem nezavahala a do hostelu privlekla nadity batoh a ackoliv jsem se podelila, zasoby mam vydatne. Brzy budu potrebovat sklep.
V sadu se vyskytovala i skupinka Cechu, k cemuz bych dodala jen to, ze nekdy je lepsi se ke svym krajanum nehlasit. Zitra opet menime sad a ceka nas broskvovy picking. Peckovite ovoce uz se kdysi osvedcilo, tak snad to nebude pruda.
Nechápu, že ses při příjezdu do hostelu nezeptala na obligátní "Máte sklep?"
OdpovědětVymazatA mohla bych ho videt? :) ... Kdyz jsem zjistila, ze se da z pokoje vylezt na strechu, rikala jsem si: "Tam se mi to bude veset..." :)
Vymazat