Byl to dobry rok. Ze zacatku jsem trochu brecela do polstare. Zjisteni, ze me nikdo nepovede za rucicku, bylo tvrde, ale stalo to za to. Naucila jsem se spravne thinnovat ovoce a zjistila, ze plany v mem pripade rozhodne nevychazeji. Nove umim otvirat pivo zapalovacem a potvrdilo se, ze nejlepsi veci jsou zadarmo. Videla jsem spoustu uchvatnych mist, potkala hodne skvelych lidi. Par z nich budu ve svem zivote moc postradat. Pokorila jsem namachrovane mladezniky pri wakebordingu. Objevila jsem nove veci a prestala se tolik bat zmen. Hlavne se mi splnil detsky sen a opravdu jsem se prochazela hlavou dolu v Zemi dlouheho bileho oblaku. To je to, oc tu bezi.
Sice jsem nevidela Lake Tekapo, papouska Kea u Homerova tunelu, nevim, jaka tajemstvi skryva Stewartuv ostrov, nezkusila jsem surfovani a nenechala si vyzdobit zada maorskym tetovanim, ale ja nikdy nebyla typ, co stihne vsechno najednou. Navic jsem si jista, ze bych i tak nasla spoustu dalsich duvodu, proc bych se jeste rada vratila na Novy Zeland.
Kazdopadne jsem asi prilis cuchla k nezodpovednemu se toulani svetem, bezstarostnosti a svobode. Proto jeste nemuzu tohle dobrodruzstvi prerusit a vratit se zpatky do kanclu. Zhruba za mesic me ceka nova spanila jizda. 18. zari odletame s Krtkem (ackoliv zli jazykove tomu neverili a ja uz vlastne moc taky ne) do Singapuru a pote do australskeho Darwinu.
Takze muj blog z kanalu oblibenych stranek nevyhazujte, tohle byl teprve zacatek! Jede se dal! Timto 347 prispevkem rozhodne nekoncim.
Dobře se to četlo, těch 347 příspěvků a těším se na další australsko-asijské dobrodružství :)
OdpovědětVymazatskvely ze to nekonci a jede se dal :-) Monik
OdpovědětVymazatDík, ano, jede se dál. Zase vás budu nutit číst a klikat na reklamy : )
OdpovědětVymazat