Zacina se na me podepisovat staroba a otupelost. Od rana mnou cloumala cestovni horecka, kterou neprehlusila ani lehka kocovina z vcerejsi bezvadne rozlucky. Na letisti uz se mi nastesti ruce trast prestaly. Bylo to zrejme tresnovym ciderem, ktery Lenour vytahl z tasky a Krtkovymi macadamskymi orechy.
Po odbaveni (po jedlickarensku jsme po pasove kontrole misto kontrolou na gatu zacaly prochazet exitovou pasovou kontrolou, protoze nas rozptylila nalezena letenka jakehosi Korejce/Japonce) uz nas u Turkish Airlines cekala jen sama pozitiva a socialni jistoty. Jidlo bylo perfektni (vubec nepripominalo letadlovou stravu) a letusky smrncovni. Krtek trochu bojoval s dvoumetrovym sedivcem na sedadle pred ni a ja zas nemohla vystat dve moravske dylinky sedici za nami. Svetacke spatne zmalovane bloncky spikovaly kazdou treti vetu volem a zrejme mely pocit, ze jsou v letadle samy.
1540 km jsme prelitli za 2 hodiny 19 minut, ale uz na Havlovi jsme nabrali pul hodinovou sekeru a na Attaturkovi nase letadlo nemelo kde zaparkovat, takze nase hodina a padesat minut na prestup se opovazlive smrskla. Motali jsme mezi hangary a z letu se stala vyhlidkova jizda po nocnim letisti. Nakonec nas nastesti bus dovezl primo k nasemu gatu a vse dobre dopadlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat