Teprve rano 'Maguk' vydal sve tajemstvi. Vratili jsme se na stejne misto, kde jsme se vecer svlazili, abychom udelali fotky za svetla a ackoliv Dan kvaltoval, Zebra si bystre vsimla, ze na druhe strane ricky pokracuji sipky. Vydali jsme se tedy za nimi a kdyz uz jsme nedoufali v nic svetoborneho, vykouklo pred nami nadherne jezero s vodopadem obehnane skalami. Dokonalost.
Po ceste k mokradum 'Yellow Water' jsme zastavili na moste pres reku. Byla nadejne kalna, a tak jsme doufali, ze bychom mohli zahlednout krokodyla. V Australii ziji sladkovodni krokodyli, kteri kousnou, ale nezabiji vas, a pak morsti aligatori, co zerou lidske maso. Po chvili cekani na nas mrklo stesti a opravdu jsme jednoho z tech krvelacnych plazu zahledli. Brazdil ricni vodu tesne pod hladinou jako prehistoricka ponorka.
U mokradu jsme pozorovali temer absolutne nehybne bile volavky vyckavajici na korist (pusobily jako vycpane) a prosli kratky walk kolem reky. Dalsi krokodyly jsme bohuzel nespatrili. Jen Zebre, dukladne se natirajici opalovacim kremem, se dostalo varovani od dvou rangeru, ze nema zapomenout na krk a usi.
Pote nasledovala trocha domorode kultury ve 'Warradjan Aboriginal Cultural Centre'. Vydrzela bych tam mnohem dele, protoze me bavi cist, jak Prvni lide tvorili svet, ale Dana to nebavilo vubec a Krtek si sel posleze radeji vyprat ponozky.
Na dalsi walk jsme popojeli do 'Gubary'. Bylo vedro, az prastelo a my doufali, ze tamejsi koupaci tune nebudou vyschle. Cesta vedla rozpalenou busi, par kilometru od nas se tycily hrmotne skalni masivy, v jejichz vrcholcich jsme castokrat spatrili rozeklane chrtany jesteru, krokodylu a dalsich potvor. Tunky nakonec vyschle nebyly, ale hodily se jen k rychlemu smoceni.
Tresnickou dne se staly aboriginske malby v 'Anbangbang'. Typicky klokan, surrealisticti tanecnici, komicky pusobici 'Nabulwinjbulwinj' (nebezpecny duch, ktery srazi zeny jamy, a pak je sni), 'Namarrgon - The Lighting Man' a jeho zena 'Barrginj' a dalsi posvatne postavy.
Na parkoviste jsme dorazili temer za tmy a kdyz jsme dovarili veceri, rozhodli jsme se zakempit na miste a doufali, ze nas nevyhmatne ranger. Dan hodlal spat jako obvykle v aute a my s Krtkem si nasly obri, jen lehce zvlneny sutr a ustlaly si primo na nem. Pripadala jsem si jako bily aboriginec, ktery kocuje po sve zemi a spi pod hvezdami.
Žádné komentáře:
Okomentovat