Situace v Columbovi aneb day off n.2

Jak uz vite, vicemene spokojene bydlime v sestiluzaku jmenem Columbus a bohuzel ho uz davno nemame jen pro sebe. Spolubydlici se nam stridaji v rychlem sledu, uz nekolik dni se vsak drzi slecna z Malajsie a slecna z Tchajwanu. Jsou sice velmi ohleduplne a tiche, ale presto nam zpusobuji vetsi ci mensi soky. Vzhledem k tomu, ze jsme strategicky zabraly vsechny spodni palandy, damy nad nami nazyvame "ta moje", "ta tvoje" a podobne. Predevsim "ta Janci" nas prekvapuje tak, ze se nestacime divit, to delame. Je to trochu reditelka zemekoule rizla ucitelkou a vojenskou prokuratorkou dohromady. Uz jsme si zvykly, ze jeji obrovsky ruzovy kufr je bezedny a v pokoji neustale pribyvaji podivne veci a ze vecne o necem poucuje "tu Mary" (ktera me mimochodem vysokovala v kuchyni, kdyz dvacet minut myla misticku od ryze a pritom mela na zadech obri batoh), ale ze nas dnes vecer odrovna monstrozni kosmetickou aplikaci z papiru priplesklou na jejim obliceji, to jsme necekaly ani v nejdivocejsich snech! Podoba s muzem v zelezne masce se primo nabizela. Jesteze nemela na ocich vokurky. Mary se tak moc snazila zachovat kamennou tvar, ze Tchajwance vyprskla primo do obliceje. "Moje Fancouzka" nas dnes opustila a pokoj se naraz temer vyprazdnil. Cestuje totiz se ctyrmi zavazadly (!) (kufr velikosti tri Jarmil, kufr velikosti dvou Jarmil, batoh, do ktereho se pohodlne sbalite na vikend a prirucni taska, jiz se rozhodne neda rikat kabelka). V momente, kdy odjizdela, jsem pochopila, proc jeji kamaradka zklamane licila, ze nemuzou stopovat kvuli nadstandardnimu mnozstvi zavazadel.