Zivot je krasny. Jsem ted pomocna sila na sberu merunek. Dnes nevecerim. Samozrejme jsem nedokazala odolat svodum tech sladkych oranzovych plodu a prejedla se jak to prase. Obavam se, ze to neni naposledy.
Nejde ani tak o sber, ale spise o turu po sadu. Merunky totiz teprve zacinaji zrat, takze prochazime sad radu po rade a hledame vhodne adepty pro sklizen. Ja s Melissou jsme pechota, paberkujeme na spodnich castech stromu, kam dosahneme. Zbytek je motorizovana jednotka na tzv. hydroes (=hydralada, neco jako sadarska jesterka, motorizovany jerab, ovladajici se nohama), na kterych dosahnou hodne hodne vysoko. Zitra nas zrejme ceka jablecny thinning.
Spatna zprava je, ze baterka stale nedorazila. Ti blbecci v Auclandu ji jeste nevyexpedovali. Navic na me asi neco leze. Po trech chladnych dnech minuly tyden slabsi kusy nevydrzely a dostaly rymicku, ktera se ted lavinove siri celym hostelem. Uvidim zitra. Snad to rozezene zazvor a citron, slivovice od Adama uz bohuzel dosla.
Žádné komentáře:
Okomentovat