Dnes rano (hezky vychod slunce byl) uz to vypadalo, ze ze me opravdu bude vratna. Kniha i velka svacina byly pripraveny v batohu a Emil rozhodl, ze nejdriv mame s Willem hlidat uzavrenou cestu a vyhanet opovazlivce, kteri by se pokouseli o prujezd. Asi po hodine jsem byla odvelena na stanoviste ke sve brane, jenze po dalsi pul hodine se svou medvedi chuzi Emil priritil znovu a ze pry dnes cesta zustane jeste otevrena. Takze jsme s Willem ruzne pricmrndavali a take zametali. Neslo si nevzpomenout na slova, ktera jsem slychala cele detsvi a mladi: Jestli se nebudes ucit, skoncis jako metarka. Opet se ukazuje, ze maminky maji vzdycky pravdu.
Žádné komentáře:
Okomentovat