Kajakarsky trenink

V pondeli je statni svatek (Kralovna ma narozeniny), takze nas ceka jeste vetsi cast z prodlouzeneho vikendu. Kupodivu vyslo pocasi, takze jsme se s Petrem rozhodli pujcit kajak a prozkoumat pobrezni vody kolem Christchurch. Zapujceni kajaku na jeden den stoji $90, ale Petr ho v pujcovne z nejakeho zahadneho duvodu dostal za stejnou cenu hned na tri dny. Takze dnes jsme si dali navecer lehky hodinovy trenink a zitra pojedeme na ostro (samozrejme ne na ostro). Trochu to zavanelo jedlickarnou. Pohled na nasi dvojici jasne dokazoval, ze zenska emancipace neni jen vykrik do tmy. Bylo asi deset stupnu, v klidnych vodach morske zatoky u Lyttetonu by se alkoholicke napoje vychladily na sedmischodovou teplotu behem nekolika minut. Petr si navlekl svuj neopren, mikinu a kratasy, ja kratasy a salu a mohli jsme vyrazil. Petr tvrdil, ze si vedle me pripada jako zbabelec, na coz jsem odvetila, ze mit jinou volbu, taky si nehraju na hrdinu.

Za jizdy vsak zima nebyla. Kajak hladce klouzal po hladine, ktera vubec nevypadala jako more a kdyz Petr v polovine cesty zjistil, ze ma obracene padlo, vystrelili jsme jeste o poznani rychleji.

V praci jsem si v patek vyzkousela funkci dopravni kontroly. Az do poledni pauzy jsem stala na jednom miste a navigovala mdly provoz do objizdky. Zimomrivemu slunci trvalo vecnost, nez zacalo alespon trochu hrat, takze dopoledne jsem trochu vymrzla, ale kolrm poledne uz to byla pohodicka, dokonce jsem si cetla se sundanymi rukavicemi.