Rano jsme dlouho vyckavali na zakladne a do nitra parku vyrazili az v pul 11. Ve meste jsme s Veru ve stancich nakoupily spoustu smazenych dobrot - tzv. samosa. Zeleninove, kureci, krabi, bananove... Nektere ve tvaru placek, jine jako kulicky, nebo kousky, co vypadaly jako babovka. Vsechny staly mezi 40 a 60 centy. Nekupte to. Zvlast kdyz si k nim v jinem stanku muzete zvlast prikoupit ryzi za 1 ringitt, takze mate skvely obed na plaz. Kluci si v obchode poridili jen nejake sladke bochanky s naterkou. Zabari.
Narazili jsme taky na sladke placky se zlutou omackou a ja byla trochu prekvapena, kdyz jsem svoji takeaway kavu dostala do pytliku. Sice jen tri v jednom, ale zato snad pul litru.
Pozdeji uz jsme se s krosnami na zadech prodirali stezkou kopirujici pobrezi smerem k Monkey Beach. Stoupali jsme dolu a nahoru, na jednom useku jsme museli sesplhat s pomoci lana a jinde prekonat rozestaveny most. Ve vlhkem malajskem vedru to bych zahul a ja zacala premyslet, ze opravdu poslu nepotrebne zelandske veci domu. Cestu nam zkrizila zatim nejvetsi guana, kterou jsme meli tu cest potkat. Pusobila jako nejaky velejester z Cesty do praveku. Uhybali jsme se tlustym korenovetvim, ktere pripominaly hady a naslouchali roztodivnym zvukum dzungle.
Na Monkey Beach nas opravdu privitalo nekolik opic s opicatky. Nejsme si jisti, co je to za druh, ve vyprave zoufale postradame nejakeho zoologa, ale asi makaci.
More bylo melke, teple jako kafe a klidna hladina nabizela pohodlne plavani. Zahnizdili jsme se na konci plaze u dvou opustenych domu a spokojene si prizvukovali, jaky to mame senzacni kemping.
Vecer plaz ztichla, lode odpluly zpet do mesta a my na plazi osameli. Nad morem jsme pozorovali uchvatne blesky blizici se bourky.
Prset zacalo znenadani, ale nejprve jen zlehka, takze jsme meli dost casu popadnout krosny a zasquatovat stary dum. Bourka brzy zurila primo nad nasimi hlavami a genius loci se dal krajet. Normalne by dum na stupnici strasidelnosti od 1 do 10 mel tak ctyrku, ale diky bleskum ozarujicim sousedni stavbu a cele okoli, se ze ctyrky brzy stala desitka. Moje obrazutvornost pracovala na plne obratky a to zvlast v momentech, kdy blesk zalil bilym svetlem dzungli.
Upustili jsme od puvodniho planu postavit stany na verande kolem domu, protoze tam trochu prselo a rozbili tabor primo uprostred hlavni spodni mistnosti. Pozdeji jsme se s Nellou vyhecovaly a prenesly stan na zaprazi s tim, ze tam bude lepsi vzduch, ale vzdaly jsme to hned pote, co jsme si vzajemne vylicily, co nas vsechno pri pohledu do krajiny napada.
Žádné komentáře:
Okomentovat