Rano jsme byly pripravene v devet, jak jsme slibily Jeremymu, ackoliv ja to mela tesne. Jeste hodinu jsme jezdili po meste. Museli jsme se zastavit u sefa a vyzvednout kolegyni. Oba meli trochu baterky, kdyz videli auto nalozene beloskami.
Posleze Jeremy zavezl holky do obchodaku, kde ten den vsichni predvadeli elektricka piana, na ktera muze hrat kazdy a byl tak laskav, ze nas hodil na benzinku primo na hlavnim tahu, odkud se nam bude krasne stopovat az do Kuala Lumpur.
Nejdrive jsem zkousela vysomrovat samotneho Malajce. Vzal by nas, ale jel nasim smerem jen asi tricet kilometru a doporucoval nam, at vezmeme odvoz az primo do Lumpuru, ze po ceste nic neni a velmi spatne by se nam tam stopovalo.
Nez jsem se namazala opalovacim kremem, zastavila zahalena muslimka Azur, ktera se zivila propagovani halal stravovani (muslimove porazi zvirata tak, ze je nechaji porazet a s chuti masa to dela zazraky). Cumely jsme jak puci a hned jsme s Nellou odvolavaly nazor, ze prece neni sance, aby nam nekdy zastavila samotna zahalenkyne.
Tohle bylo neco pro Nellu. Dlouze probiraly islamskou otazku v Malajsii, ve svete i ve vesmiru. Dopodrobna rozebiraly kazdy detail a bavilo to poslouchat i me, pohana kazdym coulem, ovsem jizda autem na me fungovala klasicky jako narkoza. Hlavne, kdyz jsem se kochala rychle ubihajici stavnate zelenou dzungli ci palmovymi plantazemi. Dalnice jako by primo protinala dzungli. Divily jsme se, ze nikde nevidime vypalene prostory jako v Barme a Azur nam vysvetlovala, ze muslimove maji narizeno zit v souladu s prirodou, nezabijet, ani nekacet. V lese si muzou maximalne rozdelat ohen, pokud jsou v nouzi.
Azur nas vyhodila na konecne nadzemky 'Gombak', odkud uz jsme to strihaly primo na 'KL Sentral', kde nas mel vyzvednout nas couchsurfista - afroamericky dredar Feli (v Kuala Lumpuru zije dva roky a je puvodem z africkeho Tonga). Trochu se nedarila dohoda s kluky, ale nakonec jsme se po ctvrte shledali s nimi i s Felim. Adam mel vrazedny pohled a negativismus z nej salal na kilometry. Posledni noc spali s Davem v parku v Kuala Lumpur a tu predtim zmokli, coz chapu, ze je voser, ale na stopu je nakrmili, dostali dva kartony pasovanych cigar a vubec se jim darilo dobre.
Feli nas vsechny naskladal do sveho suv a jelo se. Bylo od nej velice statecne ubytovat pet lidi. Dovezl nas do arealu obrich luxusnich vezaku. Vyjeli jsme do 28. patra z vice nez triceti (Malajci nemaji radi ctyrky, patra se ctyrkami proste vynechaji a nahradi napr. 23a) a my se nestacili divit, kde jsme se to octli, to jsme delali. Moderni byt s balkonem a senzacnim vyhledem, o jakem jsem si od prijezdu do Asie mohla nechat jen zdat, a k tomu senzacni stresni bazen v 5. patre. Ze squatu na plazi sem. Neuveritelne.
Seznamili jsme se s Feliho spolubydlicim Princem (Nigerie), ktery je profesionalni fotbalista. Ve svych 37 hral ve 42 zemich a v Kuala Lumpur ma luxusni bar a restauraci. Omg, kde jsme se to zase octli.
Vecer jsme odmitli jit ven. Uzivali jsme si, ze muzeme byt zase jednou v normalnim byte, hezky v klidu u blikajici televize (ktera mi mimochodem vubec nechybela), na wifine a s chutnou veceri, kterou nam kluci pripravili. Malo staci cloveku ke stesti.
Z Kuala Lumpuru mame dobry pocit. Obklopuji ho kopce a je tu spoutu zelene. Nepusobi sedivym neutesenym dojmem jako Bangkok.
Kontakty, ktere navazujeme v Malajsii, jsou neuveritelne. Krome Malajcu Indonesane, Indka, Cinane, par ze Saudske Arabie, Rohini z Rakainu, pravoverna muslimka a ted dva Africani.
Žádné komentáře:
Okomentovat