sobota 15. listopadu 2014

Jak chytam lelky

'Miluji slovo zahalka. Ma lenost tak pusobi jako neco vzneseneho.' (Bernard Williams)

Ano, je to hrozne a ostudne, ale posledni ctyri dny jsem stravila na nasi zakladne. Bud bylo moc horko, nebo moc foukal vitr, nebo prselo a Krtek jezdil stejne jen do Kadiny. Jsem proste liny tvor a okoli uz je stejne z vetsi casti objevene.

Prochazela jsem se mezi obilim, premyslela, co dal a hledala wooffing (par hodin prace za byt a stravu) na nasledujici dny. 8. prosince odletame na Zeland, coz je za par a Krtek se rozhodl stravit nejaky cas s Australanem Davem, ktereho potkala na minule ceste. Je to pry jen kamarad, ale vitana nejsem. Nevadi, krena delat nebudu (vyjimkami jsou pouze Pitovi-Babakovi a Bousquet-Knechtel). A wooffing, ktery jsem nasla, vypada celkem dobre. Rozhodovala jsem se mezi horami a morem a nakonec vyhralo more v mestecku 'Marlo', coz je kus za Melbourne. Krtek tam se mnou dostopuje, a pak se pro me zase vrati. Aspon si od sebe odpocineme, zacina to byt potreba.

Z patka na sobotu Krtek zustal v Kadine u Paula. Co by na to asi rekl Dave. Dnes to, tipuji, dopadne stejne, takze budu mit 6+1  zase uplne pro sebe.

Žádné komentáře:

Okomentovat