Kolecko

Jsem ted pro zmenu pomocna sila na vinici. Prehazujou si me jako horky brambor. Nevadi, aspon jsem zkusila zas neco noveho. Mozna je to proto, ze mi jablka vcera moc neodsejpala, ale divila bych se, Gopi me totiz chvalila. Pracovala jsem s Mandeepovymi. Neumim zas napsat jejich jmena, ale zitra to napravim. Obzvlast tchyni mam rada. Ma krasne usmevave oci, vypada, jako by se porad smala.

Nastesti neslo o bud rubbing, ale o wire lifting, coz je ale taky zlo. Prace na vinici proste smrdi. Vino se pne po dratech a ted, kdyz povyrostlo, musi se posunout o stupen vys a slahouny je treba zastrcit do mrizky, aby nerostly mimo ni. Pritom by se teoreticky nemelo nic zlamat, coz si nemyslim, ze se da realizovat. Nektere rady vypadaji jako dzungle a je nutne opravdu poradne zabrat, aby se drat dostal na misto. Nic pro vorezavatka. Trochu me pobolivaji fibcepsy.

Asi v pul treti se strhla prutrz mracen. Nejakou dobu jsme pracovaly v plastenkach, takze jsem na Zelande opet delala reklamu T-Mobilu. Pote nas vyzvedl Mandeep, pricemz zapomnel zavrit vrata od ovci pastviny. Ovecky samozrejme nezavahaly, okamzite zdrhly a my si zahrali na ovcacke osy.

PS: Mestem nechodi Mikulas, je to takove divne...