Nastal cas rozloucit se s krajany a dostihnout Matta a Charlotte. Protoze jsem je propasla v Ashburtonu, Timaru i Oamaru, nezbylo mi nic jineho nez je dohnat az v Dunedinu. Jesteze je stopovani na Zelandu tak snadne.
Z Opawy na okraj Christchurch me odvezl programator John a musim rict, ze to byl jeden z mala normalnich ajtaku, ktere jsem v zivote potkala.
Pak jsem pokracovala s "Zapomnelajsemjmeno" a jejim triletym synem Lorenzem do Timaru - mesta, kde se narodil Phar-Lap, s kuryrem DHL do Oamaru, kde jsem odpiskala pozorovani tucnaku, protoze bych musela cekat do vecera a s ucitelkou "Zasjsemzapomnelajmeno" v aute provonenem cerstve upecenym kolacem (varila ten vecer pro deset lidi) do Dunedinu k bazenu Moana (hodila me primo tam, ackoliv spechala na schuzku, ale pry chodi porad pozde, takze neva, kde jsem si dala pozdni obed v parku a vyckala, nez se Matt s Charlotte vycachtaji. Celkem jsem pri stihacce ujela zhruba tristadvacet kilometru.
Dunedin se mi zalibil. Trochu pripomina Wellington, je to dalsi mesto vystavene v kopcovitem terenu nad morem a tim padem postrada usporadani typu hlavni trida s bary a obchody a kolem nic.
S Mattem a Charlotte jsme se sesli nekdy po seste vecer, takze jsme po nakupu zamirili rovnou hledat kemp. Maji nejakou chytrou aplikaci, ktera jim ukazuje free campsides, coz je supr. Kempy jsou to tedy vetsinou velmi spartanske, ale jsou free! Spani ve stanu s nahradnim spacakem a dekou je na pohodu, i kdyz spani v aute na rozkladaci posteli Mattovi s Charlotte samozrejme trochu zavidim.
Den jsme zakoncili opulentni veceri s vinem (v aute maji dva luxusni varice) a zitra musime vymyslet program na dalsi dny.
Ten kostel je zvlastni, porad na nej musim koukat. Asi malo vezicek, neco mi tam nehraje :-) Moninec
OdpovědětVymazatVidis, to by me vubec nenapadlo, proste kostel :) Spis se mi libi mesto, ktere skrz nej vykukuje :)
Vymazat