Dnesek se ze zacatku trochu vlekl. Heman se svou zenou nas slibili vyzvednouz v osm u Aliho v Beverly Hills. Ja rano samozrejme brzdila a spolehala, ze dopravni zacpa je alespon o ctvrt hodinky zdrzi. Nemusela jsem si delat starosti. U brany jsme nakonec zevlovali do pul desate (mezitim jsem dvakrat odskocila na wifinu, abych vyzjistila, co se deje), a pak se presunuli do zradelny naproti na 'soto' - polevku.
Heman se objevil asi ve ctvrt na 11 a omlouval se, ze musel dorucit mleko. Odvezl nas k sobe domu, chvili jsme pokecali, co noveho, pak nam dal heslo na wifi a zmizel. Opet jsme cekali a to az do ctvrt na dve. Pak se pomalu zacali trousit dalsi pribuzni.
Na slavnost 'Kaamatan' do vesnice Kiulu (rodna vesnice Hemanovy zeny) jsme vyrazili v peti, jeste se sestrou Hemanovy zeny. Vlastne v sesti, jela i mala Helga. Udalost se kona v ramci 'Harvest festival', ktery probiha v Sabahu po cely kveten a je oslavou sklizne. Harvest festival znamena pro mistni totez, co pro nasince Vanoce.
Kaamatan pripominal ceskou pout bez kolotocu. Stanky, zadne misto pro parkovani, zive kapely a vseobecne veseli posilene alkoholy. Nabozenska atmosfera v Sabahu je uvolnenejsi. Zije zde vice krestanu a po kalisku si daji i muslimove.
Prijeli jsme zrovna v momente, kdy zacinala volba miss. Nemohla jsem si nevzpomenout na Hori, ma panenko. Mistni kulturak praskal ve svech a my byli jedinymi belochy. Ze zacatku jsme museli stat, coz nevadilo. Ja byla vyssi nez vsechny zenske a polovina chlapu. Adam pusobil jako obr.
V Sabahu zije 33 narodnosti a kazda z kandidatek na kralovnu krasy reprezentovala jeden z 16 distriktu (KK, Penampang, Johor, Ranau, Kimanu, Tuaran, Keningan, Kota Marudu a dalsi). Vsechny byly odeny v tradicnich cernozlutych 'krojich' ci variacich na ne. Zhledli jsme prvni predstavovaci kolo. Adam fandil sestce a Heman tvrdil, ze vyhraje desitka, coz se pozdeji opravdu stalo.
Volba miss nas brzy prestala bavit, a tak jsme se vydali neco pojist a popit. Piti i jidlo byli zdarma. Museli jsme vyzkouset mistni ryzove vino (sladke, ale dobre), palenku na zpusob vodky (proti slivovici to byl uplny cajicek), ryzovici (pet lahev zaplnena zkvasenou ryzi) a samozrejme pivo 'Tiger'. Narozdil od nekterych mistnich jsme to vsak snaseli v pohode.
Jidlo nas nenadchlo. Ryzi zabalenou v listech jsme nenapadne nedojedli a gumovym veprovym nakyselo jsem nenapadne nakrmila kocku. Ryze a smazena kureci kridylka a stehynka s omackou nastesti nezklamala.
Opet jsme nechapali, kde jsme se to zase octli. Pro mistni jsme znamenali hotovou senzaci. Potrasali si s nami rukama, vitali nas na festivalu a chteli se s nami bavit. Stiskla jsem si pravici se starostou a pri vystoupeni 'zestove kapely' jsme si s Adamem vyzkouseli ptaci tanec, ktery se pry v pozdejsich hodinach zvrhava na tygri, sloni a opici v zavislosti na mnozstvi alkoholu v krvi tanecniku. Adam si dokonce vyzkousel bubnovani.
Co nas zprudilo, byl zajem mistnich ozralu. Ti jsou proste stejni na celem svete stejne jako taxikari. Jeden pricmrndly a pidlooky se me stale snazil objimat a kdyz se nedostal ke me sapal se na Adama. Po chvili se pridal jeho kumpan, takze pokud zrovna neotravoval prvni, neli jsme co delat s druhym. Nas doprovod se za ne evidentne stydel, ale moc nevedel, co si s nimi pocit. Bodyguarda nam mel delat bratranec Hemanovy zeny, byl vsak prilis mirny. Trpelive jsme se ridili heslem, ze blaznum a opilcum se neodporuje a kdyz uz nam zacaly tect nervy, zdrhli jsme na zachod. V Cechach bychom podobna individua zahnali ostrejsimi slovy, ovsem tady jsme si nebyli jisti, co si muzeme dovolit.
Vecer jsme se vratili do mesta, poznali jsme dalsi sestru Hemanovy zeny a take jeji bratrance, kteri delali horske pruvodce a byli hrozne namakani. Po veceri (skvela domaci strava) nam jeden z bratrancu vypravel, ze Sabahu se prezdiva 'Land behind wind' (Filipiny, Indonesie a pevnina chrani Sabah pred nicivymi tajfuny), dozvedeli jsme se o nepratelstvi mezi Malajsii a Filipinami (tvrdil, ze pred par lety poslali Filipiny do Sabahu armadu) a potvrdili si informace o indonesskych a filipinskych uprchlicich, kterych je plny Sandakan.
Nocovali jsme v druhem Hemanove dome, opustene chiroprakticke ordinaci s kostrou patere a soskami cinskych buzku. Adam v nem malem videl duchy, ale me prisel uplne normalni.
Vsichni nas premlouvaji, at jeste zustaneme, ze harvest festival vrcholi az na konci mesice, ale musime dal. V Kudat uz na nas ceka Ted se svou lodi.
Žádné komentáře:
Okomentovat