Nastal cas opustit Horizon. Samozrejme se nam ani trochu nechtelo, ackoliv jsme vcera zjistily, ze za 300 bathu, ktere jsme platily, jsme mohly mit o kus dal vetsi a luxusnejsi pokoj s lednici, snidani a pristupem do bazenu vedlejsiho resortu jako dve Svedky, ktere Nella potkala na plazi. Co naplat, priste budeme chytrejsi.
Rano Zebra zjistila, ze ji prestala fungovat nabijecka na telefon, Veru se udelaly opary a snidanova zradelna byla zavrena. To bude den.
Stoply jsme si thajsky par, vyskocily si na korbu a dorazily na stanoviste marsutek na molu v Ban Sala Dan. Tim jsme nase dnesni stoparske stesti vycerpaly.
Zjistily jsme, ze z mola jezdi jen predrazene marsutky, u kterych nejde srazit cena. Dopatraly jsme se ale, kudy se dostaneme na lodni privoz pro auta a vyrazily k nemu a to pres silenou rybarskou vesnicku, kde jsme potkaly nuzne rybarske pribytky na kulech. Cesta ovsem vedla opacnym smerem a na privoz bylo daleko, takze opet stop. Dlouho nas nikdo nebral, az jsme usmlouvaly projizdejiciho marsutkare, at nas vezme vsechny tri za 500 bathu do Krabi. Potrebovaly jsme se hnout.
Stop z Krabi smerem na Surat Thani byl od zacatku marnost. Musely jsme si dat pauzu a zajit si spravit naladu do zradelny. Trefily jsme timing, protoze par minut na to se ohlasil monzun a prisla brutalni prutrz mracen.
Po desti jsme s Nellou dosly ocihnout situaci na autobusak. Spoj do Surat Thani odjizdel v 16:30. Do te doby jsme se rozhodly stopovat, ovsem bez uspechu. To je vzdycky, kdyz se clovek potrebuje rychle presunout a zacne se na stop spolehat.
Za 150 bathu na hlavu jsme tedy koupily listky na staricky bus do Surat Thani, ktery opet nabidl nevsedni cestovni zazitek, hlavne kdyz thajsky ozrala-blazen celou cestu zpival, vykrikoval a ridic mu musel zastavovat na zachod.
V Surat Thani jsme to mely s trochou adrenalinu. Autobus nabral hrozive zpozdeni, ostatne jako vzdy vsechny dopravni prostredky v Thajsku a my se baly, ze nestihneme nocni vlak do Bangkoku. Vlakove nadrazi bylo totiz samozrejme umisteno na opacnem konvi mesta, nez kde nas vyhodil autobus. Musely jsme vzit tuk-tuka. Na nadrazi nam nabizeli jen predrazeneho, po ceste Zebra nechala dalsiho odjet, protoze s nim prilis ostre smlouvala. Pozdeji jsme domluvily dalsiho a cekala nas divoka jizda nejpomalejsim dopravnim prostredkem ve meste.
Na nadrazi nam chteli prodat listek na vlak, ktery uz odjel a take nam nabizeli mista na stojaka drazsi nez 3. trida. Nakonec Nella vyhandlovala listky do vlaku, ktery mel dve hodiny zpozdeni. Cekala nas dalsi 3. trida, kterou maji Thajci narozdil od turistu uplne zadarmo a opet to byla akce. Par prvnich hodin jsem sedela na mini trojsedacce jeste se dvemi Thajci a na holky zase tahlo, protoze chytly mista primo u dveri. Moje telo uz se vsak neuveritelne prizpusobilo. Spala jsem celou noc a jen se obcas budila, abych o par milimetru zmenila polohu.
Žádné komentáře:
Okomentovat