Prvni den plavby chtel dedek opet odkladat odjezd. Do Kudat se totiz vratil jeho znamy - Australan Glen (nutno rici, ze sympatak), takze se na chvili zastavil lodi a pokecali jsme. Rasputin uz zacal navrhovat, ze odplujeme dalsi den, ovsem zustali jsme neoblomni.
Konecne jsme opustili Kudat. Nejdriv jsme pluli na motor a pozdeji napnuli kosatku i hlavni plachtu. Chteli jsme doplout az na Balambangan, ovsem kvuli dedkovym obstrukcim pri odjezdu se setmelo nez jsme se dostali na prvni kotviste, a tak jsme hazeli kotvu na dohled Balambanganu a dalsiho ostrova - Bangi, ovsem temer na otevrenem mori.
Druhy den nam dedek oznamil, ze celou noc nespal, ze neni schopen plout, ale ze zitra uz bude 'all right'. Cekal nas tedy cely dlouhy den v kokpitu lodi, kdy jsme nemohli shodit clun na more, protoze ke brehum ostrova bylo prilis daleko. Odhodlani neztratit optimismus jsme cely den hrali Mesto, jmeno..., piskvorky a proste se snazili vsemozne zabavit.
Treti den vsak prislo dalsi rozcarovani, kdyz jsme si rano makli pri vytahovani kotvy, ktera vezela v mori na devadesati metrech retezu. Dedek nastartoval motor a snad po pul hodine uz hazel retez. Opet na dohled od ostrova a kvuli 'melke vode' znovu prilis daleko od pevniny. Navic tvrdil, ze je po dvanacte a tedy pozde na dalsi plavbu. Pritom nebylo ani deset. Zabili jsme tedy dalsi den v kokpitu a stale hlasiteji mluvili o vzpoure. Takhle jsme si prubeh plavby opravdu nepredstavovali.
Ctvrty den Korkoran zacal hrotit situaci. Vycital nam, ze nejsme jednotni a ze cesta na Filipiny pres 'Balabac Strait' neni pericko a ze bychom tedy meli zvazit cestu zpet do Kudatu. V ten moment jsem chtela kricet hura, konec se zevlovanim na palube ve spolecnosti, ve ktere nechceme byt, ovsem kdyz jsme se pozdeji toho dne setkali s morskymi cikany a ja byla schopna snist celou porci rejnoka, zase jsem prestala byt soudna a chtela plout.
Paty den jsme zustali na stejnem kotvisti a my konecne sundali 'dingi' na hladinu a vydali se na pruzkum ostrova. Kapitan zustal na Olze, protoze 'mel praci'.
Znovu jsme potkali morske cikany. Jsou oslehani morem a plavi se na malych barkach casto pohanenych motory ze sekacek na travu. Od nepameti ziji na mori a zivi se jeho dary. Nekteri bydli s celymi rodinami na vetsich lodich. Jednu z nich jsme potkali tesne u brehu. Zena rafinovane balancovala na uzoucke pridi a pomoci bidla ridila cely plovouci domov. Myslim, ze bych se tam ani neudrzela.
Žádné komentáře:
Okomentovat