pondělí 4. května 2015

'Cesta jako cerna reka a bily had' (Bangkok)

Na cestovani me nejvic bavi jeho nepredvidatelnost. Muzete si tisickrat naplanovat celou trasu do nejmensichh detailu, mit plan pro pripad, ze nebudete mit plan, ale pokud opravdu cestujete, jednou prijde ta chvile, kdy vam vsechny plany budou uplne k nicemu. Neco se stane, nebo nekoho potkate a vy musite z minuty na minutu vsechno prekopat. Cesta nabere novy smer a vy ho nasledujete.

A presne to se stalo nam. Nella & spol. dnes rano odleteli zpet do Cech a my s Adamem osireli. Uz jsme se dohodli na dalsim postupu - pokracovat do Laosu, Kambodzi a Vietnamu, kdyz mi pred par dny v mailu pristala necekana nabidka.

Na Cecha Teda mam kontakt z davne minulosti, kdyz jsem asi pred deseti lety poprve premyslela, ze odjedu do Australie. Plachtil tenkrat kolem Queenslandu. Vymenili jsme si tehdy spoustu mailu a chvili si psali, i kdyz jsem se rozhodla zustat v Cechach. Pak jsme se na par let odmlceli a ja ozivila kontakt predloni na Zelandu, kdyz jsme se rozdelily s Mary a Malfoyem a ja nevedela, co si pocit.

Ale abych to neokecavala. Ted kotvi se svou lodi v malajskem 'Kudat' na Borneu a hleda posadku na ctrnactidenni plavbu na Filipiny.

Kdyz jsem pred par dny docetla mail s touhle nabidkou, nevahala jsem. Cestovat sama, vrham se do toho okamzite, ale bylo nutne presvedcit Adama, protoze jsem slibila, ze ho neopustim. Bala jsem se, ze jakozto turisticko-chramovy typ se memu navrhu vysmeje, ale nastesti me podporil a jde do toho se mnou. Takze dik, Adame, ja vim, ze bys jel radsi na Ankor Wat.

Vypada to tedy, ze si splnim svuj dalsi detsky sen. Uz jsem sice za tech sedm mesicu unavena, nechce se mi opoustet stara mista pro nova a nejradsi bych letela zpatky do Cech, ale zaroven se nemuzu dockat tohoto posledniho dobrodruzstvi. Jako mala jsem si vzdycky prala byt namornikem a plout pod plachtami kolem sveta. Rikali mi, ze to nejde, ale vite co? Mozne je vsechno.

1 komentář: