Kempovani na plazi se nam zalibilo, takze jsme se rozhodly zustat posledni noc na stejnem miste, do Hastings uz je to co by kamenem dohodil. Jen bylo nutne "zajet" do Gisborne pro jidlo a vodu.
Po ceste tam jsme zahledly Nissana Terrano parkujiciho kousek od silnice s cedulkou "For sale". Zrejme to byl osud, protoze od zacatku cesty Sara neustale mluvi o tom, ze si musi koupit auto a postupne dospela k nazoru, ze idealni by byl Nissan Terrano. Pokazde, kdyz ho nekde zahledne (coz je urcite petkrat za den), vykrikuje: "My car!" A ja ji nekdy po prvnim tydnu ze srandy rikala: "Uvidis, den predtim, nez se vratis do Hastings, nekdo nas sveze a bude ho prodavat." Stalo se tedy skoro to, co jsem prorokovala. Cesta dela divy. Sara se me ted trochu boji.
Nissana prodava Brazilec, ktery uz ho nepotrebuje a to za lidovych $1500. Bude potreba do nej dalsich par stovek vrazit, poridit nove gumy, atd., ale Sara se rozhodla do toho jit. No, nekupte vase vysnene auto, kdyz na vas zamavalo od cesty.
Jinak se zkazilo pocasi. Je sice porad teplo, ale fouka odporny vitr, takze krasnou nezcerenou hladinu nasi zatoky ted hyzdi vlny, ktere jsou mozna idealni pro surfare, kteri tu maji zitra zavody, ale rozhodne ne pro me koupani. Otrava. Jesteze mam uchazejici novozelandske bile.
jsem myslel, že už to auto koupíš ty :) jinak pěkné autíčko, sice si sem nedala fotku, ale ještě že existuje google
OdpovědětVymazatJa se jeste chvili povezu, znas me, zodpovednost za neco az jedine v momente, kdy je to nevyhnutelne :)
Vymazat