Jak rekla, tak udelala. Sara se rozhodla, ze nissana chce a dokonce uz mu vymyslela jmeno - Pele.
Dopoledne jsme absolvovaly obihacku banky, posty a dvou autoservisu a v obou Saru od nakupu velmi odrazovali. Kiwi mechanici prosazuji pouze toyotu, mazdu a ford. Ctyrkolky v lasce nemaji a dieslove uz vubec ne. Na Zelande totiz za diesel platite zvlastni dan, vyjde levneji nez u nas, a s dieslem jsou proste otravne obstrukce.
Sara se vsak navzdory automechanikum drzela sveho vysneneho vozu. Znovu zavolala Brazilci Pasqualovi a vyhandlovala s nim lepsi podminky, takze odpoledne auto proslo prohlidkou v servisu. Pasqual tvrdil, ze reknou vymenit gumy a spravit rucni brzdu, mechanik vsak odhalil jeste nejakou treti zavadu, takze prohlidka sla na Pasqualuv ucet. Pascal se Sarou si tedy placli a my odjely na plaz v novem voze, coz byl trochu adrenalin, kdyby nas zastavili pani policiste, potily bychom krev.
Kazdopadne zitra rano jedeme s Pelem do servisu, kde slibili odstranit vsechny nedostatky, a pak teprve Pele dostane oficialni pozehnani a bude se moct zapojit do provozu.
Stravime tedy jeste posledni noc na plazi, takze vylet zaokroulime presne na tri tydny.
Žádné komentáře:
Okomentovat