Kouhouti zapasy sice nejsou moc humanni zabavou, ovsem na Filipinach leti. Kouhouta, ktery boji na zivot a na smrt podlehne, Filipinci snedi. Dokonce tu existuje televizni kanal, ktery tyto kuri souboje vysila nonstop (tim nonstop si nejsem jista).
Kohouty si jejich majitele hyckaji. Prodejny se specialnimi slepicimi krmivy jsou stejne caste jako prodejny s ryzi a na vyber je nespocet druhu. Kohouti jsou domacimi mazlicky. Jeste jsme nepotkali pana se psem na motorce, ovsem pana s kohoutem ci kohouty na motorce uz mockrat. Kohouti si vzdy poslusne hoveli pod panovym 'kridlem', ani nekvokli a vypadali naramne spokojene. Asi jeste netusili, ze za chvili je ceka boj na zivot a na smrt.
Na zadnou bojovou arenu jsme zatim nenarazili (rada bych, pry je to velice zajimava, i kdyz trochu drsnejsi podivana), ovsem tolik kohoutu pohromade jsem nevidela za cely zivot. Uz nikdy nebudu remcat, ze sousedovic kokrhac se vyjadruje hlasiteji, nez bych si predstavovala.
PS: Mym pranim je vyfotit Filipince s kohoutem s kohoutem, ale zatim bez uspechu :(
Žádné komentáře:
Okomentovat