čtvrtek 5. března 2015

Auckland -> Melbourne

Sice jsem prisla o svuj flek u pozorovatelny letadel, ale u detskeho koutku se spalo take dobre. Mam vyhodu, ze usnu opravdu vsude. Jen kdyz ve dve v noci prijeli uklizeci se svymi rvoucimu masinkami, byla jsem nucena vytahnout spunty, protoze to uz fakt neslo.

V pul pate jsem se odbavila. Jarmilu jsem zkrotila na ctrnact kilo, coz s pribyvajicimi poklady povazuji za uspech, ale stejne by to jeste chtelo zkrouhnout. Uz ale fakt nevim, co vyhodit. Favorit cislo 1 je spacak, ktery zabira ctvrtinu batohu, ale absolvoval se mnou uz tolik vyprav! Sice ma rozbity zip a je notne jety, ale mam ho od svych prvnich stoparskych krucku, takze ho zatim nechci vyhodit.

O pate jsem si dala snidani, bez jedlickarenskeho kolapsu prosla pasovkou a navonena hugo bossem jsem vyjimecne s pohodlnym predstihem dorazila ke svemu gatu. Pak jsem nechapave kroutila hlavou, jak je mozne, ze na nekoho ceka cele letadlo, ovsem v pohodlnem sedu jsem brzy zacala klimbat a malem to byla Ms. Hana Dvorakova, kterou hlasili last call.

V letadle pobavila nemecka sousedka. Zhruba posledni hodinu zurive hledala telefon, aby ho nasla pri pristani v kapse. Ja vim, jak vam je :)

Žádné komentáře:

Okomentovat