PNa cestu jsme opet vykrocili v sedm rano. Potkavali jsme spoustu obrovitansky rozlozitych Budha Trees. Pod jednim jsme si davali pauzu a ja neodolala a vysplhala do jeho koruny, stejne jako predtim na ohnostrojovou konstrukci, ktera mi svou roztresenosti pripominala posed.
Pozdeji nas sledoval pes. S vyplazenym jazykem nas predbihal, aby za par minut zase usedl do stinu a odpocival. V Barme je spousta toulavych psu. Hezkym oriskum s protahlou hlavou rikame lisky. Nekteri jsou otresne zbidaceni.
Po kamenitem kamzicim useku, kdy jsme schazeli k jezeru, uz nas cekal jen bambusovy haj, kde se rozlehalo cukru barmske hrdlicky.
U Inle jsme s patricnym opovrzenim zaplatili diskutovany desetidolarovy vstup na Inle a vydali se na posledni obed od Fita. Ryze, vajicko, salat s orisky, guacamole, ... Velice chutna fitovska klasika. Nemecko-holandska skupinka na tom nebyla zdaleka tak dobre.
Po obede jsme se s Fitem i Sitem rozloucili. Predali nas do rukou prevoznika, ktery nas mel prepravit pres jezero. Po uzkych lavkach a cestickach jsme se dostali k nasi stihlounke, vratce vypadajici lodi.
Brazdili jsme uzke kanaly krizujici zarostle plochy kolem jezera, pozorovali nachylene bambusove chaloupky na murich nozkach a uzivali si tu bajecnou plavbu. Barmanci jezdi na miniaturnich uzkych lodkach, na kterych vypada nemozne udrzet balanc. Uprostred jezera na nich pomoci dumyslneho pohyboveho predstaveni lovi jezerni havet.
V pristavisti v 'Nuang Shwe' jsme vyzvedli bagaz a vyrazili najit spravny podnik, kde bychom na par hodin zahnizdili, dobili telefony a vyckali, nez bude cas vyrazit na autobus smer 'Bagan'. Nasli jsme supet vyvarovnu s fotkami Su Kyi a s pani servirkou, ktera mela uces presne jako Su Kyi.
Bus tentokrat zklamal. Zadne larisy, zadne kartacky, ani vlhke zinky, jenom smradek, zebrina porouchana sedacka, ktera se hybala spolecne s ni, napalena klimatizace, jez nesla ztlumit, ale se kterou jsme si poradili diky izolepe. Trik se natolik zalibil staricke Barmance za mnou, ze mi pomoci posunku naznacila, jestli muzu zalepit i tu jeji, coz jsem samozrejme udelala s velikym potesenim.
Zastavkova zradelna byla ovsem luxusni. Navzdory pozdni hodine byla natriskana Barmanci. Cizinci z autobusu sli vsak radeji do obchodu vedle a koupili si chipsy a colu.
Žádné komentáře:
Okomentovat