Asi v pul pate rano jsme dorazili na Severni nadrazi - Mo Chit II. Trochu jsem se obavala, ze Adam neprezije. Sice uz znovu nezvracel, ale byl stale na desitce.
Vymysleli jsme tedy zachranny plan. Nadrazi je kousek od Chatuchak Park, onoho parku s obrimi trhy, takze varianta byla zanechat vyspavat Adama na travniku, jit se zabavit na trhy a navecer vyrazit na nadrazi Hualamphong a koupit listky na nocni vlak do Chaiy.
Tesne po prijezdu do Bangkoku vsak zacalo nehoraznym zpusobem chcat. Obri prutrz mracen uveznila na nadrazi nejen nas, ale i Thajce. Vymysleli jsme, kde se pres den zabavime. Pred devatou vsak nastesti prestalo, takze jsem zamavala malemu klukovi, co mi posledni pulhodinu poustel za hlavou bubliny a vyrazili jsme.
Chatuchak nebyl uplne za rohem a Adam vypadal tak zrizene, ze jsem si chvilemi myslela, ze to nedojde. Nakonec nam spravnou cestu poradila dvojice Thajec - Brit a Adam se zhroutil na betone u jezirka.
Dala jsem si super jidlo, koupila stan a byla opet unesena, co vsechno se tu necha koupit. Po akvaristicke ulicce jsem objevila zelvarnu a take stanek, kde se nechali poridit zivi cervi. Na smazene o kus vedle jsem si porad jeste netroufla.
Pozdeji jsem se vratila na stanoviste a take si schrupla. Probudil me Adam s tim, ze zacalo prset. Byl to moc dobry slofik, takze jsem ho malem servala, proc me budi, jak se mi to obcas stava, kdyz jsem rozespala.
Na nadrazi jsme zjistili nemilou vec. Volno bylo pouze ve 3. tride. Puvodne jsme chteli 2., kde jsou luzkove vozy, ale bohuzel. Sice jsme meli velice intenzivni zazitek z jizdy, vsichni se starali (ve 3. tride bylo 90% Thajcu), kam jedeme a sympaticka Thajka prislibila, ze nam rekne, kdy vystoupit, usetrili jsme, 3. trida stala 251 bathu, ale nebylo to nic pro vorezavatka. Ja se nejak poskladala i na ctyrce, kde s nami sedela Thajka podobna Indiance a dalsi Thajec. Beru to jako dalsi zazitek (stara Thajka spici na novinach pod sedackami), ale Adam to tak optimisticky nevidel.
Žádné komentáře:
Okomentovat