Dnesnim cilem se stal plovouci trh 'Tailing Chan Floating Market'. Podobnych trhu se v okoli Bangkoku nachazi spousty, ale vygooglili jsme, ze tento by mel byt velice typicky a ne prehnane turisticky.
Perlickou dne se stalo setkani s Jaanem a Jannem. Vcera se mi ozvali, ze jsou take v Bangkoku (vraceli se z dovolene na Ko Lipe), a tak jsme se domluvili, ze vyrazime na trhy spolecne.
Sesli jsme se na Orientalu (pricemz jsme s Adamem po ceste radili cestu dvoum Francouzum, co tyce bangkokskych privozu, stavaji se z nas znalci, hlavne tedy z Adama). Prijde mi neuveritelne, ze jsme se mohli sejit. Mohli byt kdekoliv na svete, ale stejne jako my travili dva dny v Bangkoku.
Opet jsme se nalodili na oranzovy privoz. Chytli jsme prisnou pruvodci s respekt budicim hlasem, ktera si nebrala servitky a cestujici slusne cepovala. Adam se presto odvazil jet na cerno. Dojeli jsme daleko na jedno z poslednich mol, odkud jsme planovali chytit taxi, nebo tuk-tuka. Nasli jsme tuk-tukare, ktery se uvolil nas odvezt za 120 bathu. Cekala nas jizda smrti ve ctyrech, kdy jsme nestacili tajit dech. Bala jsem se vsak mnohem mene nez s gruzinskymi marsutkari.
Bylo nam jasne, ze v Tailing Chan turiste budou, ale opravdu to nebylo tak hrozne a prevladali domorodci. Neslo o monstrozni trziste jako vcera, ale spise o takovy rodinny market s velice prijemnou a pohodovou atmosferou. Pozorovali jsme vsechny ty cerstve morske a ricni potvory a bylo jasne, ze si musime dat do nosu. Cerstve ryby vypadaly a vonely naprosto uchvatne a ja litovala, ze nemuzu pozrit nic z podvodniho sveta (posledni rybi test v Gore opet selhal). Zvolila jsem thajskou klasiku - mangovy salat. Neni to ovocny salat, jak by se mohko udat podle nazvu, ale ostry (tentokrat jsem usoudila, ze medium bude stacit) mix zeleniny, ktery je mangem dochuceny. Byla to lahudka a idealni lehky pokrm do tropickeho pocasi. Zvlast s ledovym thajskym cajem. Adam vybral jidlo podle obrazku a mel v nem kraba, coz ho prilis nepotesilo.
Odpoledne jsme se vratili na chvili do penzionu a navecer vyrazili vice prozkoumat okoli Khao San. Doufali jsme ve sraz s dalsi kamaradkou (Monikou Vajsochrovou), ale nakonec to nedopadlo. Courali jsme tedy ulickami, vyzkouseli kokosovy orech, dali si thai pai a u reky pozorovali Thajce cvicici aerobik. To se proste v parku nainstaluje obri reprak, dosadi se predcvicujici Thajka a kdo chce, muze si prijit zacvicit.
A zitra letime do Barmy. Pro Kristovy drahy rany.
PS: Ranni stolice: normalni konzistence, odpoledni: ponekud ridsi.
Žádné komentáře:
Okomentovat