Z kempu od jezera Gunn to bylo co by kamenem dohodil k vychodisti Routeburn Tracku (jeden z nejpopularnejsich novozelandskych Great Walks) - Divine.
Podle predpovedi melo prset, takze jsme zvolili kratky usek ke Key Summit. V prvni casti nas cekala zhruba hodinu a pul dlouha lesni stoupacka a na jejim konci Key Summit Alpine Track, coz byla super prochazka po povalkovem chodnicku bazinatym horskym terenem se specifickou florou, v jejimz zaveru jsme se pokochali vyhlidkou na jezero Marian, ktere vsak, napasovane mezi dva horske stity, bylo sotva postrehnutelne.
Pocasi se stale drzelo, takze jsme se vydali k Howden Hut a pote na doporuceni jinych turistu smerem k dalsi chate Mackenzie. Na ceste se mely nachazet libive vodopady, ktere si pry nesmime nechat ujit. Misty velmi blativa stezka vedla lesy plnymi stromu kompletne porostlych mechem, vypadaly uplne jako plysove.
174 metru vysoke Earland Falls byly skutecne pusobive, zamrzelo jen to, ze se mi cele nevesly do hledacku. Dale k Mackenzie Hut uz jsme nepokracovali a stocili to zpatky k Divine. Vzpominala jsem na Karhunkierros ve finske Oulance, kde jsme kdysi s Petrem (ano, tim z Christchurch), Martinou a Ladinem putovali pet dni a nemelo to chybu. Rada bych si dala cely track. Bookovani chat v dostatecnem predstihu, davovka na usecich a cena chat me vsak odrazuji. S Charlotte a Mattem jsme se ale shodli, ze bychom nejaky vicedenni track radi absolvovali a nemusi to rozhodne byt Great Walk. Pocasi nam vsak do karet prilis nehraje.
Vecer jsme to zapichli v DOC campu Henry Creek, kde jsme se rozhodli ridit stejnou strategii jako predchozi noc. Matt s Charlotte sli do hajan snad uz v osm vecer, coz jsem odmitla a venovala se blogu. Vybrat par fotek z poslednich dnu dalo zabrat, moje japonske alter ego se cinilo vic nez obvykle.
Žádné komentáře:
Okomentovat