Rano jsme si znovu prosli kopce Painted Desert. V rannim slunci vypadaly uplne jinak. Pres 'Mt. Batterbee Lookout' jsme pokracovali k osade 'Oodnadatta', kde jsme se napojili na zminovany Oodnadatta Track.
V Oodnadatte (180 obyvatel) nas privitala cedule, ze se nachazime v nejsussim a nejteplejsim meste v Australii. 40°C ve stinu, to nam chybelo. Bylo to take rozhodne dalsi misto ze Somewhere in Australia. Par roztahanych domku, stara zeleznicni stanice promenena na muzeum (museli jsme si na jinem miste vyzvednout klic a v muzeu na nas cekalo par starych artefaktu tykajicich se 'Great Northern Railway' a predevsim spousta fotek porizenych napric celym minulym stoletim - osli a velbloudi race, aboriginies v prvnich plechovych slumech, zamestnanci zeleznice, davni obyvatele, atd.), promitaci platno, hospoda, komunitni dum, verejne zachodky, proste vsechno, co spravna obec potrebuje a krome toho 'Pink Roadhouse Oodnadatta' - roadhouse vyvedeny kompletne v ruzove barve, kde vyjimku tvorily snad jen modre dvere od panskych zachodku. Neuveritelne bizarni vec.
Dal na ceste nas cekala jen prasna silnice, vedro, kameni, hlina zmenena na prach, obcasne kere s chuchvalci travy a par stromu kolem vyschlych potoku. Tohle byla opravdova pustina. 'Muz v cernem prchal pres poust a pistolnik mu byl v patach...' Vzdycky jsem si predstavovala Rolanda v pousti podobne teto. Dokonce nechybela ani 'dablova trava'.
V 'Algebuckine' jsme si vyfotili stary zeleznicni most (ackoliv uz po nem vlaky nejezdi, s necelymi 31 metry je to nejdelsi zeleznicni most v Jizni Australii) a drezinu, ktera nas bohuzel nemohla dovezt k Zababovi, protoze ji chybelo jedno kolo.
Take jsme se zastavili u mistni water hole. Voda v ni sice byla, ale vykoupat jsme se netroufli, i kdyz kempar Gerry nas k tomu ponoukal. Kempoval si naramne spokojene u vody uprostred niceho a nic si nedelal ani z desitek much, ktere neodbytne krouzily kolem kazdeho z nas.
Z osady 'Yardiya', kde kdysi vyverala podzemni voda se dochovaly jen trosky telegrafni stanice a nekolika dalsich domu. Nic extra zajimaveho.
Utaborili jsme se na dne vyschleho jezirka kousek od silnice asi dvacet kilometru pred osadou 'William Creek'. Jen my a skoro poust.
Žádné komentáře:
Okomentovat