Rano se na nas sesypalo hejno much. Situace byla zatim nejhorsi, co jsme tu zazili. Ani Uluru nebylo horsi. Sirotci v Africe hadr.
Po snidani nas cekalo neprijemne prekvapeni, pichli jsme dalsi pneumatiku, Pristi osada 'William Creek' (stary upraseny hotel s kempem, hospodou a benzinkou) byla nastesti vzdalena jen dvacet kilometru. Typek v servisu nam nabidl opravu rezervy, nebo jetou pneumatiku, takze Dan zvolil opravu. Doufala jsem, ze bude trvat dlouho. V perfektnim cestovatelskem baru zavalenem suvenyry z cest zivotem (strop pokryty vzkazy a vizitkami, na jednom z tramu vyrovnane nejruznejsi bankovky vcetne ceske stovky, fotky okoli, cedule McDonalds, 'Just Another Day In Paradise' primo nad barem, atd.) jsem si totiz na baru u kavicky psala denik a vychutnavala si vzacny mestsky prvek ve svem kocovnem zivote. Proste uz ve svem veku nezvladam byt mesic na konzervach, narozdil od Dana a Krtka potrebuji nejaky marnotratny luxus. Skoda, ze oprava gumy nezabrala cele dopoledne. Jen bych si vysedavala na baru, psala a poslouchala klaboseni obsluhy.
Vyrazili jsme zase na cestu. Ten, kdo pojmenovaval potoky (momentalne samozrejme vsechny vyschle) podel Oodnadatta Tracku, zrejme tihnul k forme denikoveho zaznamu: 'Breakfast Time Creek', 'Old Woman Creek, 'Box Creek', 'Dillina Creek' a dalsi.
Rezerva, kterou nam opravili ve William Creek nebyla stoprocentni, takze Dan stopl zajizdku k 'Lake Eyre'. Sice bychom ho pravdepodobne fotili vyschle, ale stejne to zamrzelo.
Pozdeji jsme zastavili u dalsich zricenin, tentokrat ve 'Strangways Springs'. Voda uz tam samozrejme davno nebyla, ale prosolene kopecky oplyvaly jistym kouzlem. Nechybely nezbytne trosky telegrafni stanice a nekolika dalsich domu, pro Evropany navykle na jinaci zriceniny opet zadny slagr.
Zazitek dne: V ramci rezervace 'Wabma Kadarbu' jsme navstivili dva male kopecky 'The Bubbler' a 'Blanche Cup', vyveracky podzemni vody v absolutni pustine. Kam oko dohledlo se tahly jen planiny ridce porostle travou a z velke casti pokryte nanosy soli.
Aboriginci veri, ze zeme je zdrojem vseho zivota a samozrejme i k Wabma Kadarbu se vaze pribeh. Pred davnymi casy kopal v pousti lovec, aby v zemi nasel chodbu neznameho hada (Didna-bagana: koryta vyschlych potoku jsou stopy, kde kopal). Kdyz nasel jeho tunel, objevil brzy i samotneho hada. Vytahl ho ven ze zeme a zabil (Bidalina: viry na hladine jezirek symbolizuji svijeni hada ve smrtelne agonii). V jame v zemi rozdelal ohen a hada uvaril (Dirga: trouba - jezirko Blanche Cup). Pote odtrhl hlavu a odhodil ji pryc (Wabma-gadayabu: hadi hlava - 'Hamilton Hill').
Chybelo malo a vubec jsme k hadi hlave a troube nezajeli, ackoliv se nachazely jen ctyri kilometry od hlavni po slusne ceste. Dan odmital kdekoliv zastavovat (pry je to tu vsechno stejne), natoz nekam zajizdet. Chtel setrit vachrlatou pneumatiku, coz chapu, ale v tomhle pripade o nic neslo. Bubbler i Blanche byly navic v ruzovem planku zakresleny jako 'must see'.
V 'Curdimurka Ruin' jsme prolezli starou zeleznicni stanici (objev krbu) a vyplasili obri hejno kakadu.
U 'Lake Eyre South Lookout' se nam naskytl pohled na jizni cast Eyrova jezera, tedy spis na soli pokrytou planinu, kde jezero byva, kdyz neni sucho. Eyrovo jezero lezi 15 metru pod povrchem morem a je tak nejnizsim bodem v Australii. Povodi jezera zasahuje take nad 'The Great Artesarian Basin', coz je nejvetsi a nejhlubsi zasobnik podzemni vody na svete. Zadrzuje asi 65 000 giga litru vody (130 000 pristavu v Sydney), ktera muze byt stara az dva miliony let.
Necekana vec na nas vykoukla v 'Alberrie Creek'. Slo o galerii pod sirym nebem. Ze starych kovovych soucastek a dalsiho, vetsinou plechoveho harampadi nejaky hracicka smontoval roboty, stromy, zvirata a dalsi objekty (napriklad dve na ocasech postavena letadla smontovana dohromady). Evidentne vsak o ne nikdo nepecuje, protoze nektere instalace se nachazely v zalostnem stavu a nedalo se uz ani poznat, co jimi chtel basnik rici. Dan samozrejme nechtel zastavovat, kvuli patnacti minutam, ktere jsme v Alberrie Ck s Krtkem stravily, malem zemrel hlady.
V 'Marree' jsme si uvarili nudle a rozloucili se Oodnadatta Trackem. Od ted se budeme vracet zpet do civilizace.
Dost me mrzi, ze se nepodivam do Coober Pedy, ktere je proslule mesicni krajinou a natacelo se tam nekolik filmu. Kvuli Oodnadatta Tracku jsme uhnuli z hlavni, kde se nachazi, a zajizdka nehrozi - Krtek s Danem uz tam byli. I kdyz pochybuju, ze Dan si nejake mesicni krajiny vsiml.
Vecer se nam vymstily presuny po tme a bohuzel jsme sejmuli klokana. Sice odskakal a nikde pobliz jsme ho nenasli (Krtek ho chtel pripadne dobit, aby se netrapil), ale rana to byla poradna a ve tme tezko rict. Kazdopadne klokan zlikvidoval predni svetlo a cely naraznik. Navic v miste u silnice, kde jsme po incidentu zastavili, nas mijeli road trainy a dva z nich si samozrejme vybrali meeting point primo u naseho auta. Jeden z nich vsak nastesti vcas vyhodnotil situaci a pribrzdil. Kdyby to ovsem neudelal, mohlo dopadnout prachbidne nejen auto, ale i my. Dnesek se toyote rozhodne nevydaril.
Stany jsme si drze postavili v mestecku 'Copley' primo pod striskou se stolky u info tabuli. Nejak jsme po kolizi s autem nemeli naladu hledat cokoliv jineho.
Žádné komentáře:
Okomentovat