Narodni park 'Geike Gorge' otviral v 6:30, my tam byli v 6:45. V malem infocentru jsem objevila zaheslovanou wifinu, ovsem nedostavil se nikdo, kdo by mi prozradil heslo a to jsem byla ochotna i koupit si drink. Zklamani.
Walk byl prijemny, teplota jeste nevylezla na nasich prochazkovych 40°C, takze jsme si s Krtkem davaly na cas. Cesta vedla podel libivych vapencovych skal a ricniho brehu. V infocentru meli zakreslene zarezy jednotlivych povodni od devadesatych let. Jedna z nich vystoupala dva metry nad strechu infocentra, tedy urcite nejakych deset metru nad hladinu reky. Predstavovala jsem si, jak ukrutna sila vody to musela byt.
Dan nebyl rad, ze jsme si s Krtkem strihly cely 'Jarrambayah (Reef) Walk' (necelych 5 km) a jeste maly 'Rarrgi Walk' (800 m), cekal na nas pry pul hodiny.
Vyjeli jsme smerem na 'Halls Creek' a narodni park 'Purnululu', takze skoro cely zbytek dne jsme stravili v chladu klimatizace. Krajina se jeste vice roztahla, stromy proridly a na nekterych mistech se tahly do dalky jen planiny pokryte trsy travy. Uz ani trava neroste v souvislem koberci. Koncentruje se v tuhych ostrych trsech. Tipuju, ze je to kvuli nedostatku vlahy. Nechybela cihlove cervena, pripadne sluncem vybledla hneda termitiste.
Ubytovali jsme se jeste za svetla na uchvatne planince s vyhledem na cervene skaly a pred spanim dlouho pozorovali zatmeni mesice, o kterem jsme nemeli ani tuseni, ze se ma odehrat. Od taboreni v busi na Karunje Tracku stavime s Krtkem stan. Je to pohodlnejsi, protoze jsme chranene od komaru a v noci nas nebudi jejich otravne bzikani.
Žádné komentáře:
Okomentovat